×
PředškolníVěk.cz

Funguje posílání dětí do „kouta“? A je to správně nebo špatně?

Posílání dětí do kouta

Pamatujete si ještě na věty: „Okamžitě jdi do svého pokoje a přemýšlej o sobě! Vrať se, až budeš hodnější!“ „Stoupni si do kouta, ať tě nevidím!“ Většina z nás to v dětství slyšela a asi právě proto tyto věty někdy používáme i při své výchově. Jenže, je to správně? Vyřešíte tím nějaký problém nebo na něj spíš zaděláváte?

I když už se od těchto „trestů“ pomalu upouští, stále je dost rodičů, kteří dítě posílají do kouta, za dveře, na hanbu…. Je to téma velice kontroverzní a hodně se o něm diskutuje. Děláte to také? Jste přesvědčeni o tom, že malému nezbedovi chvilka stranou jen prospěje a on bude mít čas v klidu „o sobě“ přemýšlet? Pak vás možná potěší, že někteří psychologové skutečně potvrzují, že jsou děti, na které takový přístup platí a ony své chování změní. Není to ale určitě univerzální řešení a často žádný efekt nemá.

Některé děti tráví svůj čas „na hanbě“ křikem, pláčem, vztekáním se nebo demolováním svého pokoje. Jiné si zase spokojeně hrají a bez jakýchkoliv výčitek svědomí postaví hrad z lega, prohlížejí knížku a ani je nenapadne nad sebou přemýšlet. U citlivějších dětí může zase dojít k tomu, že začnou zlobit mnohem víc. Jaké jsou nejčastější důvody toho, že tento váš způsob trestání dětí selhává?

Nejste důslední

Důslednost je při výchově velice důležitá. Když vyhrožujete, ale nic z toho, co řeknete, se nesplní, vaše dítě to velice brzy odhalí a přestane vyhrožování řešit. Ví totiž, že k ničemu stejně nakonec nedojde. Máma se sice teď vzteká, ale za chvíli vychladne a je zase všechno v pořádku. Proto konejte hned, když dítě vyvedlo něco, co váš zásah vyžaduje, později už řešení nemá smysl. Potomek si musí uvědomit, že každé chování, a to špatné obzvlášť, s sebou nese své důsledky.

Pokud už se rozhodnete proto, že pošlete své dítě do pokoje a nakážete mu, aby sedělo u stolečku, stydělo se a přemýšlelo o svém nepatřičném chování, dbejte na to, aby nemělo na dosah televizi, tablet, telefon a další věci, které by ho mohly rozptylovat.

Jak na kapesné u dětí? Potřebuje ho vůbec vaše dítě?

Časový limit tak akorát

Jak nastavit limit, aby byl akorát? To poznáte hlavně podle toho, jak vaše dítě jedná. Je nervózní, nejisté, naštvané a neklidné? Tak mu vysvětlete, že teď má čas na uklidnění a přemýšlení. Pak si o všem popovídejte, řekněte mu, co si myslíte, že by mělo vědět a nezapomeňte na ujištění, že ho stejně máte rádi a až uplyne stanovená doba, budete si spolu zase hrát. Male děti do čtyř let zvládnout tak deset minut, později se může čas o něco prodloužit, ale rozhodně nesmí trvat hodiny. Počítá se vždy hlavně kvalita a ne délka.

Ovládejte svůj vztek

Nejednejte pod náhlým přílivem emocí, když dítě něco vyvede. Nekřičte a ve vzteku ho neposílejte pryč. Protože tím mu vlastně říkáte, že ho odmítáte. Je ale důležité mu vysvětlit, proč se to děje a že se jedná jen o důsledky jeho chování. Vztek a zloba vyvolávají záplavu slz a vzniká zbytečně vyhrocená situace. Snažte se uklidnit a dítěti vysvětlete, že nemůžete souhlasit s jeho nevhodným chováním, i když ho máte hrozně ráda. Jeho chvilka klidu by měla být časem k přemýšlení, ale zároveň musí být jasné, že to není pro to, že jste naštvaná, ale protože mu tím dáváte šanci na zlepšení chování.

Jak vysvětlit dětem, že některá slova se opravdu neříkají?

Nevyrušujte

Myslíte si, že se vaše dítě opravdu nad sebou zamyslí, když mu po celou dobu, kdy má být „v koutě“ neustále něco vyčítáte, mluvíte na něj, vyhrožujete mu a chcete po něm odpovědi? Vy byste se na něco dokázali soustředit nebo analyzovat, co jste provedli? Asi ne, že? Proto nechte vymezený časový limit doopravdy dítěti a nevstupujte mu do něj. Dítě se musí zklidnit, zastavit a mít čas na to, aby vstřebalo celou událost. Ne se ještě více nervovat tím, co mu neustále tlačíte do hlavy. V tuto chvíli s ním prostě nekomunikujte a nechte ho směřovat veškerou energii k tomu, co a jak má, nebo naopak nemá dělat. Všechny diskuze si nechte na později.

To, zda je posílání do kouta špatně nebo dobře, necháme na zvážení každého z rodičů. Když už se ovšem k něčemu takovému uchýlíte, měli byste se snažit, aby se kýžený efekt opravdu dostavil.

Jak to máte vy? Trestáte děti tímto způsobem nebo je to pro vás nepřijatelná varianta?



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*