×
PředškolníVěk.cz

Malý cholerik. Jak vychovávat dítě s velkým temperamentem?

Malý cholerik

Je vaše dítě jako utržené ze řetězu, chvíli neposedí, má velmi prudkou a vznětlivou povahu a z očí mu častěji, než je vám milé, šlehají blesky? Každé dítě je individuální osobnost a podle toho k němu musíte i přistupovat. Jestli je to vaše zrovna malý cholerik, musíte se obrnit trpělivostí, protože temperament se nedá nijak změnit, je vrozený. Jak s cholerickým dítětem vyjít, aby byla celá rodina spokojená?

„Tohle nesmíš, přece jsme se na něčem domluvili a ty jsi to nesplnil!“ „Nekřič na mě, když ti něco říkám.“ Znáte takové a podobné věty? Jenže děláte to správně? Dosáhnete úspěchu, když je používáte? Nebo se jen míjí účinkem? Možná by stálo za to, kdybyste se na to všechno podívali někdy pohledem dítěte, a ne tím svým.

Malý cholerik – jak ho poznáte?

Cholerické děti jsou velmi prudké a vznětlivé. Záchvaty vzteku u nich se dají přirovnat k výbuchu sopky. Často dávají najevo své emoce a jsou agresivnější vůči ostatním. Mají rádi dynamické hry a zkouší, kam až mohou zajít. Dokáží si prosadit svou a cílevědomě jdou za svým. Takové děti mají hodně energie, jsou aktivní. Ale jen v případě, že jim to vyhovuje. Vše závisí jen na jejich vůli. Plán, který mají v hlavě, považují za jediný správný a málokdy se nechají přesvědčit o něčem jiném.  Dělá různé věci, i když ví, že nesmí. Děti cholerici většinou nemají příliš velkou potřebu spánku, nejsou vybíravé v jídle. Vždy chtějí jednat podle sebe a samostatně. Je lepší jim nepomáhat, příliš vděční vám nebudou.

Jejich zarputilost i často nepromyšlené, rychlé jednání jim mohou přinést dost problémů, a ne vždy jim ku prospěchu. Cholerické dítě musí vědět, že je milováno, a to byste mu měli dávat patřičně najevo.

Předškolák a specifické poruchy učení. Pomozte mu je překonat

Jak vychovávat cholerické dítě?

Malý cholerik potřebuje především vaši trpělivost a velkou dávku sebeovládání. Musíte mu ukázat, že i když je rozzuřené na nejvyšší míru, vy zůstáváte klidní a mírní. Nezlobte se v tu chvíli na něj, protože se neovládá. S odstupem času se pak můžete k celé situaci vrátit a společně vzniklou situaci rozebrat. Když se dítě uklidní, dokáže vstřebat domluvy a rozumné argumenty. V tuto chvíli má smysl o problému hovořit.

Vy musíte dítě klidně vést, protože ono samo nedokáže držet své emoce na uzdě. Sangvinické dítě musí mít rytmus, melancholické dítě pochopení a cholerické potřebuje zaměstnat tak, aby uplatnilo svou obrovskou sílu a vůli. Ideální je nějaké fyzické vyžití a klidně to můžete spojit s něčím užitečným pro vás. Nechte ho skládat a přenášet dřevo, kameny, zatloukat hřebíky, kopat motykou. Skvělý je nějaký sport.

Choďte často ven, aby se dítě vyběhalo, mohlo se válet po zemi a vyřádit se. Mezi čtyřmi stěnami bývá opravdu nesnesitelné.

Nezlobte se na něj, pokud k vám z ničeho nic přiběhne a bouchne vás nebo plácne. Raději ho vezměte za ruku a vysvětlete, že ranami nikomu lásku vyjádřit nemůže a že si ji raději budete vyjadřovat jinak. Vynechte jakékoliv posměšky nebo ironii. Dítě je na to velmi citlivé.

Vlastní sebereflexe při výchově

Když budou všichni členové rodiny k sobě přistupovat s větší pokorou, stanou se každodenní výchovné úkoly snazší. Rodiče by dětem neměli dávat direktivní rozkazy, ale snažit se s nimi spolupracovat. Důležitá je i důslednost. Na té pracujte po krůčcích. Jako když se rozhodnete cvičit. Neuběhnete hned první den deset kilometrů. Druhý den byste se nehnula a odradilo by vás to. Raději si dejte na první den menší cíl, který víte, že určitě zvládnete. Nabudí vás to na další den a další a další. Brzy se z toho stane rutina, ve které vytrváte.

Jak dobře vychovat dítě? Děti musí znát dobře naše očekávání

Děti nejsou stejné

U všech dětí se postupně s přibývajícím věkem začínají objevovat specifické rysy jeho temperamentu. Nikdy ale nečekejte, že bude jednoznačný cholerik, sangvinik apod. Povahy se různé mísí a prolínají. Některé vlastnosti se kombinují.

Pro rodiče je velmi důležité vědět, jak dítě na různé podněty reaguje. Jak ho baví učení, jestli nemá potíže s komunikací apod. Své dítě vidíte každý den, takže máte vypozorované, zda je hodně zvídavé, společenské, pasivní nebo chce být spíš samo někde v koutě. Jsou děti, které dávají najevo své nálady a emoce a jiné si je schovávají uvnitř sebe, častěji pláčou, objevuje se v nich úzkost nebo nebojácnost. Chcete své dítě opravdu dobře vychovat? Pak ho musíte poznat se všemi jeho vlastnostmi.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*