×
PředškolníVěk.cz

Šikana u dětí. Jak o ní s nimi mluvit?

Šikana u dětí

Často se rodičům radí, aby při jakémkoli podezření na šikanu okamžitě reagovali a s dětmi o ní hovořili. Jenže jak to nejlépe udělat? Co říkat, aby to bylo ve správnou chvíli a na správném místě?

Někdy bývá za nejlepší čas označován ten, kdy si vyberete nečekanou chvíli a děti takříkajíc přepadnete. Tehdy totiž nejsou připraveni a odpovídají více upřímně. Jako rodiče máte mnoho příležitostí. Ať už spolu jedete v autě nebo třeba právě obědváte. Nejlepší výsledky pro diskuzi pak přichází ve chvíli, kdy sedíte vedle sebe, a ne proti sobě. Hlavně chlapci v pubertě nechtějí příliš reagovat, když stojíte nad nimi nebo před nimi. Jako příklad si můžete vzít nějakou situaci z filmu nebo hry. Popisujte chování lidí v určitých sociálních situacích a zda se navzájem respektují nebo ne.

Jak by mohla vypadat konverzace?

  • Co si myslíš o způsobu, jakým se lidé ve filmu, hře, televizní show apod. chovají a projevují vůči sobě?
  • Byla to šikana? Proč ano a proč ne?
  • Jak si vysvětluješ šikanu?
  • Byly postavy v konfliktu?
  • Jak by ses cítil v té situaci ty? A proč?

První rok ve škole: co vás čeká a nemine?

Co je šikana?

Dítěti hlavně vysvětlete, co to vlastně šikana je (neustálé zneužívání moci, které může být verbální, fyzické, psychologické či sociální). Může probíhat osobně nebo online a může být zřejmá i skrytá. Obvykle ji vede silnější osoba či skupina lidí proti tomu slabšímu. Šikanou není ojedinělý konflikt nebo boj mezi sobě rovnými.

Můžete poznat, že je vaše dítě šikanováno?

Většina dětí se svým rodičům jen tak svěřit se šikanou nejde. Ať už kvůli hanbě nebo pocitu, že jim stejně nikdo nepomůže. Proto projevujte skutečný zájem o školní život svých dětí, povzbuzujte je, aby neměly nikdy problém se vám s čímkoliv svěřit. Pak vám to s největší pravděpodobností řeknou.

Změny chování, které naznačí, že se něco děje:

  • nechutenství a nespavost,
  • smutek,
  • hněv bez příčiny,
  • pokles školních výsledků,
  • nevysvětlené modřiny a škrábance,
  • poškozené či ztracené věci,
  • chození za školu.

Když se dítě svěří

Pokud vaše dítě přijde a svěří se vám, připravte se na vlastní emoce a utlumte je. Nedávejte najevo smutek či hněv. Takové emoce mohou být spojeny i s vašimi vlastními zkušenostmi z dětství a šikanováním. Pamatujte si, že takové pocity nemají nic společného s vašim dítětem, a pokud je nyní potlačíte, vaše dítě se vám snáze svěří. Se svými emocemi se můžete vypořádat později.

Udržte se v klidu a poslouchejte. Nepřerušujte a počkejte, až se dozvíte celý příběh. Další postup už může být docela náročný. Dítě možná nechce, abyste kontaktovali školu, ale zároveň touží po tom, aby šikana přestala. Možná ani nepožadují, aby byl viník potrestán, protože tuší, že by to pak mohlo být ještě horší. Problém ale nelze jen tak ututlat, musí být vyřešen. Jak?

Jak správně jednat s učitelem vašeho dítěte bez zbytečných emoci

Obraťte se na školu

Ihned kontaktujte školu, ale nezlobte se, pokud neví, co se děje. Možná dítě nic neřeklo ani učitelům, stává se to naprosto běžně a šikana se i většinou odehrává mimo oči dospělých. Pracovníci školy vám ale v této situaci mají být spojenci. Dejte jim čas sledovat, co se děje. Snažte se s nimi udržet vztah na přátelské bázi. Vysvětlete jim, co vám dítě řeklo. Každý příběh má dvě strany.  I ten váš. Hlavní věc je, aby se šikana zastavila.

Co když se jedná o online šikanu?

Velmi často dochází k šikaně v online prostředí. Motivace k šikaně je stejná, ať už je to tváří v tvář nebo prostřednictvím digitálních zařízení. Proto je to problém spíš chování než nějaké technologie.

Jak si s takovou šikanou poradit?

  • dítě by nemělo odpovídat na žádné zprávy nebo reagovat na jakékoli obrázky či fotky,
  • všechny důkazy uschovejte,
  • blokujte či smažte uživatele,
  • nahlaste situaci poskytovateli internetových služeb,
  • přemýšlejte o tom, že dítě na nějakou dobu od sociálních sítí odpojíte,
  • řekněte to ostatním (učitelům nebo policii).

Dítě by nemělo bojovat samo

Nic dobrého nikdy nepřinese, když by dítě s druhým dítětem bojovalo samo. Situace se jen vyhrotí a vznikne ještě větší problém. Stejně tak nejednejte ani s rodiči šikanujícího dítěte osobně. Jděte do školy a žádejte řešení tam. Je to pracoviště, kde by s dítětem mělo být zacházeno s úctou. A samozřejmě i s vámi.

Vyhýbejte se označování dětí nebo lidí slovy „tyran“ a „oběť“. Situace šikanování je velmi složitá a role se různě obrací – zejména, když děti přechází ze základní školy na střední a tvoří různé sociální skupiny a mocenské struktury. Šikanovaný se může takřka přes noc stát jejím strůjcem a naopak.

Stojí za to, hovořit skrze emoce, které vaše dítě cítí. Zeptejte se jej, zda by chtělo zažívat to, co šikanovaný. Alespoň pak snáze odolá pokušení. Děti nás neustále pozorují a napodobují chování, které vidí kolem sebe. Sledují laskavost, toleranci a empatii. Projevujete se takto nebo je to spíše naopak?



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*