×
PředškolníVěk.cz

Žalování u dětí. Kdy se jedná o běžný nešvar a kdy byste ho neměli podceňovat?

Žalování u dětí

Pamatujete si starou, dobrou říkanku z dětství? „Žalobníček žaluje, pod nosem si maluje, namaloval husu, a pak jí dal pusu.“ Dříve bylo žalování považováno za něco špatného a moc se netolerovalo. Kdo žaloval, byl označen za „bonzáčka“ a často se s ním nikdo nechtěl bavit. Nic ale není černobílé. Proč vlastně existuje žalování u dětí? Dá se odnaučit? Kdy je v pořádku a kdy už není?

Důvody, které vedou děti k žalování i jejich věk, hrají hlavní roli při rozhodování o tom, jak reagovat. Budete muset najít to správné měřítko proto, co by vám dítě mělo říct a co už je naopak za hranou a neříká se to. Někdy je to možná únavné, ale pro vaše děti velmi důležité. Abyste mohli dospět k nějakému závěru, vždy dítě nejdříve vyslechněte. Nereagujte zbytečně zbrkle.

Žalování u dětí

Žalování jako takové je typické pro děti asi od tří let do cca deseti let. Existuje hned několik nejčastějších důvodů pro žalování:

  • dítě chce prosadit svá zájmy a přání,
  • snaží se svalit vinu na druhého, odvést pozornost od svého průšvihu a vyhnout se trestu,
  • rádo by na sebe strhlo pozornost,
  • chce někomu jinému ublížit nebo se pomstít,
  • potřebuje pomoc a řeší to tímto způsobem.

Malé děti mají velkou potřebu říct ostatním, co se dělo kolem, co kdo dělal nebo nedělal a velice často používají věty jako „já to nebyl nebo nebyla, já to neudělal nebo neudělala.“

Kolik kroužků je tak akorát? Poznáte, když je dítě přetížené?

Jak se chovat, když děti žalují

Pokud jste v dětství často slýchali větu: „Žalovat se nemá.“ nebo „Nežaluj, víš, co se stane žalobníčkům,“ pak vás asi i v dospělosti něco takového napadne jako první. Raději ovšem na své zkušenosti z dětství zapomeňte a zkuste to jinak. Ne každé žalování je stejné, a tak ani nelze na všechny a za každé situace požívat stejný metr. Vždy záleží na věku dítěte, dané situaci i motivu.

Jak řešit běžné žalování u dětí?

Běžné žalování, kdy na sebe děti žalují v podstatě hlouposti můžete vyřešit lehkou domluvou. Vysvětlete dítěti, že vzniklou situaci si musí vyřešit samo. Menším dětem zkuste navrhnout nějaké přijatelné řešení. Ukažte, že svému potomkovi naprosto důvěřujete, že si s problémem poradí. Můžete si s ním také promluvit o tom, že žalování není žádné řešení.

Dítě se bojí do školy. 7 kroků, které mu pomohou překonat úzkost

Dítě potřebuje pomoc

Pokud dítě žaluje proto, že hledá u rodiče pomoc (někdo mu ubližuje nebo vyhrožuje apod.), je potřeba danou situaci ihned řešit. Také dítěti vysvětlete, že v tomto případě se nejedná o žalování a bylo správné, že se svým problémem za vámi přišlo. V každém případě byste měli zasáhnout. Nezapomeňte také na pochvalu dítěte za to, že v sobě našlo dostatek odvahy, aby se se svým problémem rodičům svěřilo.

Jak můžete rozlišit děti a jejich žalování?

Děti, které často žalují, můžete rozdělit na ukřivděné dítě, vychytralé nebo až příliš snaživé.

Ukřivděné dítě

Velmi častý případ žalování, který se objevuje hlavně mezi sourozenci. Maminky s více dětmi to určitě chápou. Stížnosti na to, že ten druhý provedl to či ono, jsou na denním pořádku. Často také dochází i k žalování ve škole, kde paní učitelky tyto problémy řeší dnes a denně. Řešením je obrnit se trpělivostí, vysvětlovat, věnovat svou pozornost oběma sourozencům a snaha o to, abyste vždy měřili jen jedním metrem. Dítě by vždy mělo mít možnost získat maminku na chvilku jen pro sebe. V ní pak může sdělit všechny své potřeby, touhy, přání i obavy a strach.

Vychytralé dítě

Tento typ se chce vyhnout případnému trestu nebo získat možnou pochvalu za to, že „byl hodný“ nebo „on to neuděl“. Cílem dítěte je prosadit své zájmy a domoci se svého práva. Některé děti mají problém si poradit v určitých situacích a toto vidí jako řešení. Vědí, že něco udělaly špatně, ale ve vašich očích chtějí být stále dokonalými. Motivací může být i strach z možného potrestání. Jak takovou situaci řešit? Vysvětlete dítěti, že by se mu také nelíbilo, kdyby na něj někdo jiný něco svedl a ono bylo nevinné. Dítě by mělo pochopit, že takové věci se nedělají a že když něco provede, nemusí se bát za vámi přijít. Nikdy ovšem nesuďte unáhleně. Můžete nadělat víc škody než užitku.

Snaživé dítě až příliš

Tento typ dítěte leze v podstatě všem kolem sebe na nervy, i když to vůbec nemyslí zle. Chce na sebe upoutat pozornost a zalíbit se. U menších dětí může být podobné žalování jen doprovodným znakem impulzivního chování. Tyto děti mají velmi silnou potřebu informovat všechny kolem o všem, co se děje. Abyste takovému chování předcházeli, mluvte doma o všem. Zajímejte se o sebe navzájem a zajistíte si tu nejlepší prevenci. Dítěti zkuste naznačit, že není vhodné a ani pro nikoho přínosné, když všem okolo neustále všechno vykládá.

Jak naučit dítě cizí jazyk? Nebojte se začít co nejdříve

Prevence žalování

  • Veďte dítě k samostatnosti.
  • Podporujte jeho sebevědomí
  • Budujte společnou důvěru.
  • Naslouchejte mu.
  • Rozlišujte správně mezi tím, co je žalování a co už ne.
  • Promluvte si s dětmi o tom, co vám říkat vždy mají a co je naopak zbytečné.

Jak se díváte na žalování?

Co považujete za žalování vy? Říkají vám děti o všem, co se děje ve škole nebo venku? Svěřují se vám rádi? A jak řešíte takové situace, kdy dítě skutečně žaluje nebo naopak vám svěří nějaký závažný problém?



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*