×
PředškolníVěk.cz

Jaká slova a věty byste nikdy neměli říkat svým dětem? Používáte je?

Nevhodné věty pro děti

Každý občas udělá chybu a ani rodiče nejsou neomylní. Proto někdy mohou říct dětem slova nebo věty, kterých pak hodně dlouho litují. Někdy ale říkáme něco, o čem ani nevíme, že tím můžeme někomu ublížit. Některé poznámky dokáží hodně zkomplikovat život, i když to tak na první pohled nevypadá. Jaké chyby jako rodiče možná také děláte?

Každodenní a pro nás samozřejmé situace někdy nadělají víc škody než užitku a vy si jako rodiče možná ani neuvědomujete, že se dopouštíte nějakých chyb. Proto si dávejte pozor na to, co vypouštíte z úst, abyste svému dítěti neublížili.

Ještě nejsi dost velký nebo velká

„Tomuhle ještě nemůžeš rozumět.“ „Tohle nemůžeš, ještě jsi moc malý.“ „Nelez tam. Spadneš!“ Také děti častujete podobnými větami? Pak věřte, že v nich spolehlivě zabíjíte jakoukoli touhu po zkoušení čehokoli nového. Tímto mu vlastně říkáte, že je hloupé, nešikovné, neschopné. Dítě nechápe, že o něj jen máte strach a myslíte to dobře. Jenže pokud to tak opravdu je, musíte mu to vysvětlit, a ne ho odbít jen jednou větou. Řekněte mu popravdě, proč nechcete, aby lezl na strom nebo vysvětlete, proč mu teď nechcete povídat, jak se dělají děti.

Ten je šikovný

„Podívej, Hanička od sousedů, jak umí krásně kreslit a ty to tak dobře neumíš.“ „Sousedovic Toník už jezdí na kole bez koleček a ty na něj sotva vysedneš.“ Jak se asi dítě může cítit, když je pořád srovnáváte s někým jiným a ukazujete na to, že to každý umí lépe? Jenže stavět před vlastními dětmi na odiv to, v čem samy příliš nevynikají, je jako kudla do zad.

Jednou se ti to povedlo

Podle psychologů se dospělým lidem obecně nedostává schopnosti být hrdí na to, co umí. Naopak máme spíš tendenci se podceňovat. Ve snaze, aby děti nebyly příliš namyšlené, nepromyšleně dětem ubližujeme: „Jednou se ti to povedlo, ale uvidíme příště.“ Nemysli si, že když si tohle zvládl, že už všechno umíš.“ Takto děti okrádáme o krásný pocit z toho, že v něčem uspělo. Pokud nechcete, aby se dítě neumělo za pár let u pohovoru dostatečně prosadit, přestaňte s tím.

Co všechno se děti mohou naučit z partnerského vztahu rodičů?

Potrestám tě

Tresty vtahují rodiče a děti do bojů „kdo z koho“. Vezměte si příklad. Děti si spolu hrají v pokoji, začnou se honit a hrát na honěnou. Ten starší do mladšího nechtěně bouchne a on spadne a praští se. Vy přiběhnete, vynadáte mu, že na něj nedával pozor. Jestli si to zasloužil nebo ne, je docela sporné, ale představte si, až dá starší syn facku mladšímu za to, že si vzal jeho hračku? Dostane za to vynadáno? Vždyť dělá přece jen to, co vy?

Je to tu zase…

Bohužel je pro dospělé často mnohem jednodušší vidět chybu než pochválit. Jenže děti prostě dělají chyby, a tím se učí. Nemůžete mu vyndat za to, že vylil hrnek s kakaem, protože ho položil na kraj stolu a drcnul do něj. Nejspíš mu to vůbec nedošlo. Zveličovat takové omyly křikem nebo bitím nedělá dobře nikomu a na sebevědomí dítěte se to podepíše. Možná se to podepsalo i na vás.

Růstové bolesti u dětí. Jak je poznáte?

Neodmlouvej

Kdo může za to, že jsou jeho děti drzé a odmlouvají? Samozřejmě děti nejsou svaté a klidně se dokáží na rodiče rozčílit už jen kvůli tomu, že mají k obědu rybu místo řízku. Jenže rodiče v tom nejsou tak docela nevině. Kolikrát křičí máma na dítě: „No, co to děláš? Ty si úplně neschopný.“  A možná jen proto, že syn právě spadl na silnici a ušpinil si nové kalhoty. Pokud však své děti často ubezpečujete v tom, že jsou hloupé, nemožné, nešikovné, začnou tomu věřit a po čase budou samy plné vzteku.

Přitom to jde i jinak: „Jsem opravdu smutná, že sis teď ty kalhoty ušpinil, protože se musíme vrátit domů a nemůžeme jít na zmrzlinu.“ Pro dítě je to mnohem přijatelnější informace a do budoucna si bude pamatovat, proč si musí dávat pozor.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*