×
PředškolníVěk.cz

Co dělat, když dítě nechce sportovat?

Dítě nechce sportovat

O tom, že je pohyb pro děti zdravý, není pochyb. Většina dětí pohyb miluje, ale jen co je přihlásíte na nějaký sportovní kroužek, přestane je to brzy bavit a už tam nechtějí chodit. Nebo se pokoušíte dítě tzv. vytáhnout ven na kolo či brusle, ale stojí vás to vždy příliš mnoho sil jej přemluvit? Co dělat, když dítě nechce sportovat?

S vámi nic dělat nechce a kroužky ho nebaví

Zatímco tříleté nebo čtyřleté dítě s vámi kdykoli rádo vyjede na odrážedlo, zajde si zaplavat do bazénu nebo si zakopat míčem, starší děti už tak snadné přimět k fyzické aktivitě nebývá. Mají čím dál tím více jiných zájmů (stavět si v pokoji, koukat na televizi, hrát hry na tabletu, kreslit si, hrát si se sousedem atd.) a už pro ně bohužel není tak atraktivní jít něco podnikat s vámi. A vás to samozřejmě mrzí. Ale co s tím? Co dělat, když dítě nechce sportovat?

Kolektivní sporty

Okolo 5 let, tedy přibližně v předškolním věku, začíná být pro dítě čím dál tím důležitější kolektiv dalších dětí, pokud možno stejně starých, příp. o rok, maximálně dva starších. Pokud je tedy k nějaké fyzické aktivitě nenalákáte sami jako rodiče, nezbývá než dítě zapojit do nějakého sportovního oddílu či kroužku. Tam je totiž mnohem pravděpodobnější, že se tzv. chytí a začne jej to bavit. Stejně staré děti, ideálně děti, které váš syn nebo dcera zná ze školky či z okolí, to je to nejlepší lákadlo k fyzické aktivitě.

Čtěte také: Domácí vzdělávání. Jak na to, když chcete své dítě učit po svém

Jak vybrat sportovní kroužek?

U dětí do 5 let jsou nejvhodnější obecněji zaměřené sportovní aktivity jako různé sportovky, Sokol, gymnastika, tanečky, plavání, míčové hry atd. Od 6 let již můžeme dítě zkusit profilovat určitým směrem, ale rozhodně by mělo mít to nejdůležitější slovo při výběru konkrétního sportu dítě. Tedy pokud chcete, aby dítě sport bavil. To je sice hezké, že jste hráli první ligu v házené nebo máte černý pásek v karate, ale pokud dítě samo o házenou či karate žádný zájem nemá, lásku ke sportu v něm nejspíš neprobudíte. Sice ho možná donutíte tam chodit, možná ho to i časem začne bavit, až mu to půjde, ale je také dost dobře možné, že ho to bavit ani po letech nezačne a hned jak bude moct (rozuměj v pubertě), tak s tím sekne.

Ať si samo vybere

Pokud dítě tvrdí, že nikam chodit nechce, nedejte se odradit. Jako rodiče jste zodpovědní za to, jak dítě tráví čas a rozhodně nesmíte ve své snaze dítě trošku rozhýbat polevit. Promluvte si s dítětem a rozumně mu vysvětlete, že minimálně jednou, ideálně dvakrát týdně je potřeba někam chodit na sportovní kroužek. Rozhodnutí kam bude chodit ovšem nechte na něm. Určitě nějaký kamarád ze školky navštěvuje nějaký oddíl nebo sportovky, nechte si doporučit. Kamarádi v oddíle jsou obrovské plus. Na začátku školního roku (někdy i z jara) je možné se zapsat na různé sporty či kurzy (fotbal, floorbal, volejbal, stolní tenis, rugby, míčové hry, sportovky, atletiku, plavání, cyklokroužek, tanečky, balet, break-dance…). Zjistěte si všechny možné sportovní kroužky či oddíly ve vašem okolí.

Čtěte také: Jak vychovat optimistické dítě? 6 tipů, které vám zaručené pomohou

Co nejblíž, co nejvíc známých

Ideální sportovní kroužek, který bude dítě bavit, by měl být ve vašem blízkém okolí, aby dítě znalo co nejvíce dalších dětí z okolí, které kroužek navštěvují. To je velice důležité, protože právě další děti, které na sportovní kroužek chodí, dokáží v období sekundární socializace (přibližně od 4 let) nalákat i největšího lenocha. Navíc se mohou kamarádit i mimo sportovní oddíl, pokud jsou z okolí. Mohou se pak někdy (výhledově) domluvit a jít si spolu zakopat nebo zaházet na koš i mimo kroužek. Navíc, když je sportovní kroužek blízko, bude moc dítě např. od 3. třídy docházet na kroužek samo nebo se spolužáky. Nemá smysl jezdit někam hodinu a stát v zácpě (to dítě opravdu nebaví), když můžete vybrat sport ve svém okolí.

Co nejdřív po škole

Některé sportovní kroužky bývají až po 17.h (zejména ty, které vedou neprofesionálové, tedy lidé, kteří chodí do jiného zaměstnání). Některým dětem to nevadí, ale zejména v zimě bývají děti již velice unavené. Pokud ráno vstávají v půl 7, nemůžete se divit, že nepodávají špičkové sportovní výkony okolo šesté večer. Pokuste se tedy vybrat kroužky, které jsou nejen blízko, ale také co nejdříve. Ideálně hned po vyučování či družině. Pokud totiž dítě dorazí po škole domů, vrhne se na nějakou aktivitu (stavění lega v pokoji, sledování TV), je pak velice těžké jej od toho odtrhnout a nutit jej, že je čas jet na fotbal. Je lepší, když tam jde ze školy (školky) či z družiny rovnou.

Sportovní kroužky pořádané školou

Pokud vaše dítě „nic“ nebaví, určitě se vám blýská na lepší časy s nástupem do školy. Většina škol pořádá sportovní kroužky, které jsou navíc relativně dostupné oproti jiným kroužkům. Také odpadají problémy s převáděním dětí na kroužky (trenér si děti vyzvedne v družině, a pak je tam vrátí). Většina školních kroužků probíhá mezi 15. a 16. hodinou, což je skvělé, a navíc dítě, pokud sportuje se spolužáky, bývá většinou nadšené. Sdílí společně úspěchy i neúspěchy, odpadá veškerý ostych, který může některým dětem ze začátku v neznámém prostředí (fotbalové hřiště, kde jsou starší děti atd.) činit problémy. Pokud ještě nemáte vybranou základní školu, kam dítě chcete zapsat, určitě se zajímejte o sportovní kroužky pořádané školou (někdy to bývá i lyžování, bruslení či plavání).

Zjišťujte a prověřujte

Jakmile se vám dítě svěří, že se mu na kroužek nechce, případně už by tam nejraději nešlo vůbec, nevyhrožujte, netlačte na něj, ale v klidu se pokuste probrat, z čeho jeho náhlý odpor pramení. Možná se vám podaří příčinu rychle odhalit. Pokud se vám dítě nesvěří a vám se nepodaří zjistit, co za jeho nechutí stojí, pak zkuste promluvit s vedoucím kroužku, trenérem, učitelem. Ti totiž vidí dítě zase z jiného úhlu a mohou vám pomoci problém rozkrýt. Pak už záleží na vás, jak situaci vyhodnotíte. Pokud zjistíte, že za nechutí potomka nestojí nic závažného, například šikana, a jde jen o jeho rozmar nebo lenost, buďte neústupní. Je třeba, aby dítě vědělo, že není možné od rozdělaných věcí utíkat, že je třeba své závazky plnit.

Vyzkoušejte co se dá

Je jasné, že než se dítě shlédne v nějakém sportu, může to trvat. Buďte trpěliví. Pokud si vybralo tanečky, fotbal, plavání nebo judo, a vy jste zaplatili kurz na celé pololetí, trvejte na tom, aby dítě kurz dochodilo. Bez ohledu na to, jak moc ho to baví. Vybralo si to přeci samo. Bylo by nevýchovné na kurz přestat ze dne na den chodit jen proto, že se tam dítěti nechce. Pokud má samozřejmě nějaké vážné trauma (někdo mu tam ubližuje), chodit tam už nemusí, ale pokud se mu tam nechce jen proto, že mu to např. nejde, nelíbí se mu trenér, nebaví ho to atd., trvejte na svém. Na konci pololetí si může vybrat alternativu. Takto můžete každé pololetí vyzkoušet kroužků více, to určitě není problém. Časem jistě narazíte na něco, co bude dítě bavit.

Čtěte také: Jak naučit dítě asertivitě? Naučte dítě, jak se prosadit!

Nebaví ho to, protože mu to nejde

Velice častým důvodem, proč děti nechtějí chodit na sportovní kroužky, je, že mají pocit, že jim to nejde. Děti si vyberou tenis, protože to viděly v televizi a líbilo se jim to. Ale po prvních pár lekcích zjistí, že jim to vůbec nejde, tak jak si představovaly (což je naprosto samozřejmé – nikomu přeci nejde nic samo hned od začátku!) a už se jim to nechce zkoušet. V tomto bodě musíte být obzvlášť vytrvalí a dítěti vysvětlit, že žádný učený z nebe nespadl a je to koneckonců takhle v životě spravedlivé. Právě to je na sportu (kromě pohybu) úžasné. Dovednosti se nedají koupit, ale pouze vytrénovat. Děti se učí pracovat s vůlí a trpělivostí. To, kolik času věnuješ přípravě, se ti později vrátí. Zejména ze začátku buďte vytrvalí a důslední.

Nevzdávejte to

Vězte, že dětí, které se na sportovní kroužek těší, je bohužel spíše menšina, alespoň ze začátku, když to ještě tolik neumí. Většinu dětí musí rodiče neustále přemlouvat a nutit. Nesmíte to vzdát. Uvidíte, že si to za rok, dva tzv. sedne. Dítě si zvykne na pravidelný režim (např. v úterý a čtvrtek se sportuje), brzy mu to i začne jít a začne ho to bavit. V životě každý někdy musíme dělat věci, které nechceme. Až později můžeme zjistit, že se nám nabyté znalosti a zkušenosti hodí. I kdyby dítě později změnilo sport, protože mu nynější nevyhovuje, získané dovednosti jsou do značné míry přenositelné a nový sport dítě zvyklé sportovat obsáhne daleko rychleji, než dítě, které nikdy nic nedělalo.

Čtěte také: Jak poznat nadané dítě? 18 schopností, kde může vynikat

Co ještě pomůže?

Pokud máte dětí doma víc, určitě musíte zachovat spravedlnost. Děti by měly mít sportovních kroužků stejně, i když jsou různě sportovně nadané. Dítě by vnímalo jako nefér, že sestra si doma může hrát s počítačem zatímco ono musí pořád někam na kroužky, protože je podle rodičů nadané. Ideální je, když chodí na kroužky spolu nebo aspoň ve stejný čas, aby neměly pocit, že doma „o něco přicházejí“. Někdy si ale např. starší sourozenec nepřeje, aby k němu na sportovní kroužek chodil mladší brácha nebo mladší sestřička. Nechtějí tak říkajíc „ztratit tvář“ před kamarády. Měli byste to respektovat a mladší dítě přihlásit jinam – radši, než abyste to staršímu znechutili.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*