×
PředškolníVěk.cz

Jak naučit děti barvy? Pomohou pastelky, míčky i vaše okolí

Jak naučit děti barvy

Svět je barevný, ne černobilý. Proto přijde jednou čas, kdy se i váš potomek začne učit barvičky. Ty základní by měl umět, ještě než půjde do školky, ale záleží vždy na dítěti, jak ho to baví a chce se učit.

S výukou, ne cílenou, můžete začít v podstatě už od narození. Když budete na miminko mluvit, říkejte, že tráva je zelená, růžičky červené a auto modré.

Kdy má dítě znát barvy?

Rozlišování barev je velmi individuální. Někdo se to naučí velice rychle a jiný s tím dlouho bojuje. Obecně se dá říct, že by dítě mělo zvládnout:

  • 3 až 4 roky: rozlišit a pojmenovat červenou, žlutou, modrou a zelenou barvu,
  • 4 až 5 let: na řadu přichází černá a bílá barva,
  • 5 až 6 let: pokračuje oranžová, hnědá, šedá, fialová, růžová barva a k tomu ostatní odstíny.

Nepřirovnávat

I když to k tomu svádí, není vhodné přirovnávat. Zelená jako travička, modrá jako nebe. Jenže ne vždy je tráva zelená a nebe modré. Ono se asi děti naučí mnohem rychleji díky takovým přirovnáním, ale postupně by je to mohlo hodně plést.

Nevadí, když hned barvu nepojmenují

Děti nejdřív neumí barvy pojmenovat a učí se pasivně. Trénujte rozeznávání větami: „Podej mi prosím zelený korálek/modré autíčko/bílou pastelku.“ Při prohlížení knížek se můžete ptát i na barvu. Který míč je žlutý, jaká holínka má hnědou barvu atd.

Pravidelně opakujte

Pravidelné opakování je základem učení s dětmi. Když se k barvám budete opakované vracet, snáze si je zapamatuje a začne automaticky používat. Nejlepší je výuka prostřednictvím her, protože tak se učí děti vždy snáz a raději. Nemají totiž pocit, že se něco musí učit, ale že je to vlastně zábava.

Děti mají často věci spojené s různými situacemi a věcmi. Když například budete říkat, že mlíčko je bílé jako sníh, když ho právě naléváte, uvidíte, jak si to zafixuje. Také počítejte s tím, že nejde všechno hned. Na začátku barvy jen rozeznává, ale ještě neumí pojmenovat. Klidně řekne, že má pastelka stejnou barvu jako jablíčko, které mělo k snídani a pak řekne, že je to hnědá. Všechno chce čas a dřív nebo později se barvy naučí dobře.

Ptejte se

Nezapomeňte se pořád ptát. Jdete ven? Zeptejte se, jakou barvu má to stojící auto. Jste někde na výletě? Jakou barvu mají dveře? Okna? Stěny? A co třeba nějaká hra? Kdo první uvidí nějakou barvu, může hlasitě zakřičet hurá. Děti rády dělají rámus, takže se naučí barvy určitě rychle.

Nepřeskakujte z barvy na barvu

Když se začnete učit jednu barvu, nepřeskakujte hned na jinou, dokud si ji dítě pořádně nezafixuje. Až ji bezpečně zvládne, přidejte další. Nejdůležitější jsou 4 základní (červená, modrá, zelená, žlutá). Pak přidejte další barvy.

Samozřejmě existují děti, kterým nevadí učit se více barev najednou, ale většina potřebuje jít na výuku postupně, aby se jim ty ostatní zbytečně nepletly.

S výukou mohou pomoci pastelky

Výbornou pomůckou jsou rozhodně pastelky. Kupte nějaké větší, aby se dobře držely v ručičce. Hlavně musí mít opravdu výrazné a dobře rozeznatelné barvy. Pokud mluvíte o červené, měla by to červená skutečně být. Také hračky kupujte v různých barvách. A zkusit můžete i říkanky: „Čáp ztratil čepičku, mela barvu barvičku….“ a doplníte vhodnou barvu.

Barevné míčky také dobře fungují

V rámci učení barev můžete hrát nejrůznější hry. Záleží na vaší fantazii, na možnostech, na prostředí. Barvy jsou všude kolem nás. Jako pomůcka dobře poslouží barevné míčky. Postupně je vytahujte. Vezměte třeba modrý a nechte dítě, ať vyndá další modré míčky. Až tohle dobře zvládne, můžete zkusit i pojmenovávat.

Vodovky, modelína, tempery

Na pomoc s výukou si můžete vzít i vodovky, tempery, modelínu. Zkrátka to, co doma máte. Pořiďte tabuli s křídami, stojan s velkým papírem, protože se tam lépe maluje. Děti to milují a doopravdy se vyřádí. Mohou obtiskovat ručičky, míchat barvy a dívat se, co z různých kombinací vyleze apod.

Učení barev není tak těžké a může být i hodně zábavné. Tak se toho nebojte a dejte se do učení.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*