×
PředškolníVěk.cz

Jak zvládnout své emoce, když se dítě vzteká?

Jak zvládnout své emoce, když se dítě vzteká

Možná se to týká i vás. Když vaše děti projevují negativní emoce, vztekají se a křičí, máte velký problém být empatická a v klidu. I když víte, že je to správná věc, jakmile začne nějaký vzteklý záchvat, něco se ve vás přepne a všechna dobrá předsevzetí letí oknem. V takovou chvíli toužíte po jediném, utéct od toho všeho někam pryč. Jak takový přístup změnit? Jak se zbavit něčeho, co je v nás velmi hluboko zakořeněno?

Mohlo by vám být útěchou, že nejste sama, kdo má takové problémy. Když začne dítě zuřit, něco ve vás křičí: „NE“:

  • Nemáte teď na takové scény čas
  • Nechcete se nechat před lidmi ztrapňovat.
  • Nechcete, aby dítě bylo sobecké.
  • Nevíte, co děláte špatně, že se tak chová.
  • Toužíte po tom, aby bylo rozumné.
  • Obviňujete se.
  • Nechápete, proč to dítě dělá a proč neumí některé situace prostě přejít.

Co učíte děti o pocitech?

Svým jednáním a chováním často děti naučíme, že naše pocity nejsou správné a dokonce nebezpečné. Neseme si to už z dětství a předáváme dál. Jakmile pak dítě své pocity projeví, zase se to uvnitř nás probudí, ten nepříjemný pocit a cítíme paniku. Máme chuť utéct nebo jsme vzteklí a chceme, aby se děti okamžitě uklidnily a někdy zase naopak nereagujeme vůbec.

Už jste ale někdy zkusili se opravdu vcítit? Podržet své dítě v náručí a nechat ho, aby veškerý vztek mohl vyjít ven? Nebrat si jeho vzteklé jednání osobně? Většina rodičů to nezvládne. Jakkoliv jsme se předtím zaklínali, že tentokrát vyřešíme vše v klidu, dopadlo to zase stejně.

Přitom děti takové pocity zažívají často. Trápí je strach, vztek, smutek. Potřebují ho vyjádřit. Když jim bude toto umožněno, dostanou dobrý základ pro vývin emoční inteligence a v budoucnu budou mít mnohem menší problémy ovládat své emoce než teď my.

Jak se těchto svých zakořeněných pocitů zbavit a dokázat podpořit své děti i ve vypjatých situacích?

Funguje posílání dětí do „kouta“? A je to správně nebo špatně?

Máte právo na své pocity

Víte, proč se ve vás probouzí panika, když vaše dítě začne vypouštět své emoce? Je to hlavně kvůli zažitým stereotypům v dětství. Nyní už jste ale dospělí a ne děti. Nechte svou paniku odejít a přivítejte své emoce. Pak dokážete pochopit i ty dětské.

Je v pořádku vyjadřovat své pocity

Vaše dítě cítí různé pocity a je jedno, jestli se vám to líbí nebo ne. Vašim úkolem je dát mu najevo, že je to naprosto v pořádku, když je vyjádří a nedusí v sobě. Neučte je, že jsou nebezpečné. Protože když máte možnost své emoce procítit, odejdou jako přišly. Samozřejmě není lehké změnit svůj přístup a říct si opravdu ANO, nemám problém s tvým vztekem a spolu to teď vyřešíme, můžete krok po kroku ustupovat ze svého zažitého NE.

Znáte pojem nomofóbie? Strach ze ztráty telefonu či signálu může hrozit i vašemu dítěti

Nejedná se o nic nebezpečného

Přesvědčte sami sebe, že vše zvládnete. Nejedná se přece o konec světa a ani nic nebezpečného. Ujistěte se, že je přirozené cítit se nějak, když je vaše dítě naštvané, ale vždy to musíte zvládnout. Vždyť se jedná o vaše milované dítě a zrovna potřebuje pomoc.

Zhluboka se nadechněte

Nechte promluvit vaši starostlivost a lásku k dítěti a tímto směrem se pusťte. Ne ke strachu. Milujte své dítě a milujte i dítě, kterým jste byli vy sami a rodiče, kterými jste dnes. Možná se vám to zdá trochu příliš, ale průzkumy ukazují, že to opravdu funguje. Prostě se vám stane láska k dítěti mantrou. Vždy si vzpomeňte na to, že se váš potomek chová jako dítě, protože to je dítě. Může vám pomoci i to, že si stále opakujete: „To přejde, přežiji to, zvládnu to.“

Netlačte na pilu

Nemusíte nutně hned všechny okolo uklidňovat, omlouvat se za dítě apod. Důležité je, abyste tam prostě byli jako opora svému dítěti. A je jedno, zda se jedná o nové autíčko, které jste mu odmítli koupit nebo jakýkoli jiný důvod, proč pláče a vzteká se.  Prostě ho přijměte se všemi jeho pocity, se zklamáním, žalem a zuřivostí. Nevyčítejte mu je, neříkejte, že je zlobivý kluk a nikdo ho nebude mít rád, nevyhrožujte výpraskem, jestli okamžitě nepřestane. Jakákoliv emoce v tu chvíli je v pořádku a nebojte se, přejde a vše zase zalije slunce. A dělat nemusíte vůbec nic.

Nekomplikujte situaci

Pro vaše dítě je velice důležité, že jste svědkem situace, kdy se vyplavují jeho emoce. Potřebuje, abyste ho ujistili o tom, že je to v pořádku a že není zlá holčička, když se takto chová. Neobviňujte, neanalyzujte. To vše jen zastaví přirozený proces a stejně to nikam nevede. Samozřejmě, že si pak o celé situaci musíte promluvit, ale až ve chvíli, kdy se vše urovná a bez zbytečných emocí kolem. Nejdřív se dítě musí uklidnit. Zkuste věty jako: „Jen se vyplakej. To je v pořádku, občas každý z nás potřebuje plakat. Vidím, že jsi naštvaná a smutná. Já tu s tebou budu, dokud všechen vztek neodejde pryč. Mám jít také pryč a nechat tě chvilku samotného? Až budeš chtít, jsem tu pro tebe a mé objetí také.“

Zajímejte se o pocity svých dětí tak, aby to chápaly

I vy se potřebujete vypovídat

Každý z nás je někdy tak naplněn pocity a emocemi, které potřebuje někde vypustit a vypovídat se. Proto potřebujete někoho, o kom víte, že vás vyslechne bez předsudků a s otevřeným srdcem. Někdo, kdo vám nebude dávat zbytečné rady, kdo vás neodsoudí za to, že jste měli chuť své dítě uhodit a nezačne o vás prohlašovat, že jste strašní rodiče.

Umět ovládat své emoce je velmi těžké. Když to ale zvládnete, dáte svým dětem ten největší dar. Důležité je jen udělat rozhodnutí a nesejít z této cesty, i když občas uděláte krok vedle. Pozitivní výsledky uvidíte velmi brzy, a to vás dozajista motivuje pokračovat dál. Přesně to je bezpodmínečná láska rodičů ke svým dětem i k sobě samým.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*